Vše začalo v roce 1904. Kvůli velkému suchu se tehdejší
majitel panství Filip Arnošt Hohenlohe rozhodl získat nový pramen pitné
vody, který by pokryl alespoň spotřebu jeho poděbradského zámku. Do té
doby bylo celé město zásobováno filtrovanou vodou z Labe, které však byl
také nedostatek.
Hohenlohe pozval vyhlášeného proutkaře až z Pruska, aby městu v tíživé situaci pomohl najít nový pramen. Na úspěch si poděbradští počkali do 8. srpna 1905, kdy se podařilo ve značné hloubce 96,7 m navrtat mohutný pramen minerální vody. Další dva prameny na území Poděbrad byly vyvrtány v následujících třech letech.
Na základě doporučení panského a městského lékaře Dr.
Boučka, který vyzdvihoval význam objevené minerální vody pro léčení
některých chorob, rozhodl kníže Hohenlohe o založení
městských lázní.
Jejich slavnostní vysvěcení a otevření proběhlo na jaře roku 1908. Lázně Poděbrady se specializují především na srdce a pohybové ústrojí.
První láhev minerální vody Poděbradka byla naplněna roku
1908 v zámeckých sklepích. Objem výroby v té době činil 6–8 láhví
za minutu. S ohledem na zvyšování poptávky byla během tří let zahájena
stavba samostatné plnírny poblíž Lázeňské kolonády.
První automatizovaná linka měla kapacitu 2 000 láhví za hodinu. Produkce minerální vody však stále rostla a v roce 1923 dosáhla přibližně 11 022 hektolitrů. Postupem času si chuť Poděbradky oblíbili lidé v českých zemích i v zahraničí. Budova plnírny se nepřetržitě používala až do roku 1993.
Po druhé světové válce začala Poděbradka jako první vyrábět
ochucenou minerální vodu s příchutí citrónu a pomeranče. V roce
1993 byla založena firma Poděbradka, s. r. o., a o rok později zahájen
provoz zcela nového velkokapacitního výrobního areálu na okraji Poděbrad
ve Velkém Zboží.
Momentálně má Poděbradka pět vrtů – dva v Hořátvi (HP 19 hluboký 152 m a HP 20 hluboký 160,5 m) a tři ve Velkém Zboží (BJ 13 hluboký 122,5 m, BJ 17 hluboký 126 m a BJ 18 hluboký 126 m).